VZDĚLÁVÁNÍ PRO ŽIVOT
Učit se v souvislostech, pracovat na dlouhodobějších projektech, vytvářet si svůj vlastní názor. Nepřejeme si přece mít kolem sebe lidi, kteří jsou schopni pouze plnit příkazy.
POMOZ MI, ABYCH TO DOKÁZAL SÁM
Přirozenou touhou dítěte je poznávat samo sebe a svět okolo sebe. Děti se mají učit proto, že chtějí vědět.
RESPEKTUJÍCÍ PŘÍSTUP
Já respektuji tebe, ty respektuješ mě. Velmi důležitou otázkou v naší škole je správné nastavení pravidel. Neznamená to volnou výchovu, hranice však budou hledány s důrazem na zažití přirozených důsledků chování dítěte
SVOBODA A ZODPOVĚDNOST
Dítě má svobodu do té míry, do jaké je schopno převzít odpovědnost za to, co dělá. S větší ochotou dítěte převzít odpovědnost za dodržování pravidel roste i jeho svoboda.
POCIT BEZPEČÍ
Je důležité, aby se děti ve škole cítily dobře a v bezpečí. Je prokázáno, že když má dítě strach, ať již ze sebemenších důvodů a subjektivních pocitů, není mu dobře, je ve stresu, jeho mozek pak nepracuje naplno a dítě jen těžko přijímá nové informace.
PRÁCE S CHYBOU
Chyba je pouhou informací pro učitele.
Pokud dítě za chybu dostane špatnou známku nebo napomenutí : „to už bys měl dávno vědět“, odebíráme mu pouze část jeho sebevědomí, které mu bude chybět i v době, kdy již látku plně zvládne.
NEZNÁMKOVÁNÍ A NESOUTĚŽENÍ
V naší škole nepracujeme na výkon, nesoutěžíme, kdo bude první a na koho zbývá poslední lavice, nesrovnáváme děti mezi sebou. Důležité je, jak se dítě samo vnímá, jak se zlepšilo ve srovnání samo se sebou, jakého pokroku dosáhlo. Každý má své tempo a k tomu je připraven jeho osobní plán.
SMYSLUPLNOST
"K čemu mi to bude?" - je velmi důležitá otázka - kdo ví proč, najde snadněji jak. Dítě nebude hledat důvody, proč by se mělo učit, namísto odpovědí na otázky co a jak by se mělo učit.
SPOLUPRÁCE
Naučit se, jak pracovat v týmu, umět vyjádřit svůj názor, vyslechnout a respektovat názor druhého, učit se argumentovat, kriticky myslet, to vše se děti učí prací ve věkově smíšené skupině